„Městské společnosti musí řídit odborníci, ne partajníci“
„Smlouvy magistrátu zveřejníme“
„V Liberci můžeme dobře žít“
„Koordinovaná modernizace centrálního vytápění - nikdo na ni nesmí doplatit“
„Korupce a klientelismus - vstup zakázán“
„Letiště pro Liberečáky, ne pro spekulanty“
„Srozumitelný městský rozpočet“
„Starostové nezklamou“
„Bývalá galerie pro spolkovou činnost a kulturu“

Aktuality

S ohledem na mediální kauzu k ustavení mé manželky do funkce přísedící krajského soudu v případu, kde jedním z obviněných je Martin Půta, činím toto sdělení.

O jmenování své manželky jsem se dozvěděl od ní, když jí doručili jmenovací dopis. Upozornil jsem ji, že by se její angažmá mohlo považovat za důvod podjatosti, neboť se s M. Půtou znám a působím s ním v hnutí Starostové pro Liberecký kraj (SLK). Současně jsme se domluvili, že o případu se mnou nebude mluvit a nebudu mít přístup ani k podkladům od soudu.

Příležitostně jsem o věci informoval M. Půtu a upozornil jej, že zde hrozí riziko zpochybňování procesu z důvodu podjatosti. Současně jsem mu doporučil, ať se o vzniklém problému poradí se svým advokátem. Tím pro mě celá věc skončila.

Těm, kteří chtějí veřejnosti podsouvat, že se jedná „možná“ o politický komplot Starostů, připomínám, že přísedící soudu jmenuje k jednotlivým případům soudce, nikoliv politické strany nebo hnutí. Je jen a jen na soudci, jaké přísedící vybere.

Již dříve před lety byla manželka jmenována přísedící u soudu, kde byl obžalovaným můj klient, jehož jsem shodou okolností zastupoval v jeho daňové kauze, aniž bych o jeho obžalobě věděl. Tehdy jsem manželku požádal, aby o tom informovala soudce a ten aby posoudil, zda je to důvod podjatosti. Ona mi tehdy vyhověla a soudce ji vyměnil.

V nynější kauze jsem o to manželku nepožádal. Vedly mě k tomu dva důvody. Tehdy soudce nemohl vědět, že obžalovaný je můj klient, neboť se jednalo o neveřejný obchodní vztah. Naproti tomu mé členství v hnutí SLK je v mém případě velmi veřejné, stejně tak jako mé manželství, proto jsem oprávněně předpokládal, že soudce tuto informaci měl nebo mohl mít.

Tím druhým důvodem byla pro mne otázka, zda členství manžela nebo manželky ve stejné politické straně jako u obžalovaného je důvodem podjatosti. Ta by byla jistě nepochybná, kdyby přísedící byl v dané kauze členem stejné strany, v případě manžela/manželky spolustraníka není věc tak jednoznačná a odpověď může ovlivnit mnoho konkrétních souvislostí. Proto je dobře, že o ní rozhodne Vrchní soud, ať už k tomu dal podnět kdokoliv ze zúčastněných.

Závěrem bych rád uvedl, že manželka působila celý svůj profesní život jako profesorka matematiky a fyziky na liberecké obchodní akademii. Jejími hodinami prošla spousta studentů, a ti myslím poznali, že se nerozhoduje tak, jak jí někdo nakuká, a to včetně těch, kteří byli s matematickým umem na štíru. Jako přísedící působí manželka snad již dvě desetiletí a legrace to jistě není, proto si nezaslouží ani náznak zpochybňování své práce v zájmu nějakého politického soupeření, s kterým nemá nic společného.

Jan Korytář na svém státem dotovaném webu spílá do sobců jisté paní N. jenom proto, že si troufla na besedě s občany o připravované obnově Lesního koupaliště říct svoji představu. Korytář tvrdí, že důvodem nesouhlasu s jeho pojetím obnoveného koupaliště je sobecký zájem paní N., neboť prý v blízkosti koupaliště bydlí a velký rekreační provoz by rušil její klid. Aby ošklivost paní N. lépe dokreslil, vybarvil ji barvami přistěhovalce z Prahy, který si postavil dům se zahradou a bazénem, zkrátka paní N. je takový podezřelý pražský zbohatlík.

Jan Korytář šel ještě dál, rozdělil nás občany na dvě sorty. Jedna, ta zlá, je sobecká a myslí jen na své nízké osobní zájmy. Druhá, ta správná, myslí na dobro těch ostatních i za cenu ústupku ze svých vlastních zájmů. Tady už ale končí veškerá legrace. To je přece nepřípustné, aby si politik usurpoval právo na kastování občanů podle jeho vlastního pojetí DOBRA. Mám ještě v dobré paměti komunistické kastování na ty, kterým bylo Stranou dáno poznání, co je všem dobré, a na ty ostatní, co byli buď přímo nepřátelé lidu, nebo se jim tím každý den hrozilo. Nevím, kde bere Korytář svoje přesvědčení, že jeho zájmy a zájmy jeho Strany jsou tak dobré, že může odsuzovat ty, kteří je nesdílejí, ale určitě jeho přesvědčení nepochází ze světa svobody a demokracie.

Jan Korytář se ohání tím, že se musí s občany komunikovat, teď nám ale předvedl, jak to myslí. Paní N. si na veřejné besedě dovolila říct svůj pohled na věc a byla odměněna hrubým odsudkem. A to nikoliv polemikou s jejím názorem, byla odsouzena jako občanka, která se chová nemravně k druhým, protože je sobecká. Paní N. jen sdělila svůj pohled na věc, nepořádala aktivistické akce, které by realizaci Korytářova záměru bránily, přesto dostala razítko špatné občanky. A to je ona představa komunikace s občany. Říkejte nám občané své názory, ale když se nám nebudou líbit, stanete se našimi nepřáteli.

Někomu se může zdát můj příspěvek předvolebně a nevhodně osobní. Není to tak. Snažím se jen objasnit zákeřnost zdánlivě občansky uvědomělých článků. Jsou totiž hodně nebezpečné naší mladé demokracii i svobodě. Vždy, když se lidé Korytářova ražení dostanou k moci, je třeba být v tomto ohledu ostražitý. A před volbami dvojnásob. Ve volbách nejde jen o soutěž volebních programů nebo sympatií k tomu nebo onomu, jde občas také o střet hodnot. A ty Korytářovy jsou mi na hony vzdálené.

Vážený pane senátore, pane hejtmane, páni náměstci primátora, vážení hosté,

mezinárodní den památky obětí holocaustu připadá na 27. ledna. V ten den v roce 1945 osvobodila Rudá armáda vyhlazovací tábor Auschwitz – Birkenau (Osvětim – Březinka) – symbol zabíjení lidí, kteří se provinili jen svými rodiči, chcete-li původem židovským či romským, vírou, homosexualitou nebo tělesnou či mentální nedostatečností. Miliony živých lidí byli hubeni jako odpad, jako obtěžující hmyz.

Lidský mozek, lidská morálka se s touhle absurditou nedokáže srovnat, přitom všechna ta rozumu se vzpouzející hrůza byla dílem lidského mozku. Tu absurditu vyslovujeme vždy v otázce: „Jak to bylo možný?“ Já sám bych ale tu otázku podal v přítomném čase: „Jak je to možný?“ Neboť holocaust je zlo přesahující minulost k dnešku a dokonce patří k dnešnímu dni i otázka k budoucnosti: „Bude to ještě někdy možný?“

Bojím se, že žádná budoucnost nám nezaručí, že masové vraždění z plezíru ideologické umanutosti se nebude opakovat. Pamětníků, svědků i žijících obětí je stále méně. I my druhá generace, kterou si soukromě nazývám generace malých rodin, máme mnohem více let za sebou než před sebou. Holocaust se nezadržitelně propadá do minulosti a jeho apel čím dál více slábne. Z tohoto pohledu jsou 27. leden a jiné podobné akce jen zrnky na smirkovém papíře, aby to propadání nešlo tak hladce.

Co ale dělat víc, aby podobné řádění mělo nanejvýš jen teoretickou šanci. Já myslím, že musíme být pozorní a všímat si zdánlivých maličkostí, neboť umanutému ideologovi stačí zneužití zdánlivé maličkosti k získání moci. Maličkost podpořená touto mocí si začne žít svým zlovolným životem, až se stane obludnou ve smyslu velkou i obluzující.

Dnes a denně nás ty maličkosti atakují. Například masové užívání slova „nepřizpůsobivý“. Už přestáváme tomuhle slovu rozumět v jeho původním a pravém smyslu. To slovo se stalo synonymem pro Romy, neboli Romové do jednoho se touhle plíživou metodou stali nepřizpůsobivými. A je jedno, že zneužívání dávek (třeba nemocenských) patří k národnímu českému sportu. Je jedno, že jiný nepřizpůsobivý Nerom ohrožuje na silnicích ostatní nebo krade v samoobsluze. Ne tihleti Neromové jsou jen piráti silnic nebo zlodějíčci nebo ti, co se jen hodí marod, nikoliv nepřizpůsobiví.

V poslední době na mě z billboardů volá nápis „Stop imigrantům, stop Drahošovi!“ Jak to číst? Snad že imigranti patří za hranice naší republiky, no prosím, je-li to něčí politický názor, ale co Drahoš? Ten také? A kdo se na tom seznamu STOP ocitne příště? Zase Romové, Židé, homosexuálové, invalidé?

Nebo jiný z prezidentských kandidátů bojuje za svobodu hlásání xenofobních názorů. Svoboda slova je prý nade vše. Svoboda slova ale není nade vše. Svoboda je židovským přínosem světu. Židé poznáním autority Boha získali odměnou svobodu – vysvobození z egyptského otroctví. Jenže tím ten příběh neskončil. Pán Bůh sice řekl svobodu ano, ale spolu s tím vám posílám po Mojžíšovi desky s těžkými omezeními té svobody.

A hned to první přikázání připomíná – to já jsem vás vysvobodil z egyptského otroctví, to já jsem vám dal svobodu. Svoboda slova je jistě důležitá, ale je to jen nástroj demokracie, nelze ji povyšovat nad právo na svobodný život svázaný nepřekročitelnými pravidly – zákazy a příkazy. Jinak oslabuje naši odolnost vůči svodům brát svobodu, domov, majetek, důstojnost či dokonce život těm, kteří nám nevoní.

Možná jsem to s těmi příklady přehnal a mnozí je mohou považovat za přitažené za vlasy. Přesto buďme ostražití a vnímaví ke všem možným nepřímým, skrytým formám skupinové nesnášenlivosti. Přispějeme tím svojí troškou k úsilí, aby se holocaust skutečně propadl do minulosti a již se k nám nikdy nevrátil a již nikdy neničil naši lidskost.

Michal Hron, předseda Židovské obce Liberec, 26. 1. 2018

Mrzí mě, že i tak kvalitní lidé, jako je třeba dr. Vladislav Chvála, podlehnou zjednodušenému pohledu na regulaci hazardu, totiž že zákazem hazardu v jednom 100tisícovém městě nějak významně zamezíme sociálně patologickým jevům a že každý, kdo je proti, je škůdce. Přitom to opravdu tak jednoduché není. Sám jsem se tím problémem zabýval při tvorbě našeho volebního programu i před každým hlasováním o městské vyhlášce. Zejména jsem si prošel příslušné zákony včetně důvodových zpráv, což bych doporučil každému. Zjistíte v nich, že stát si chce ponechat regulaci hazardu výhradně ve svých rukou. Svěřuje sice městům a obcím pravomoc omezit hazard jen na určitá místa, ale vzápětí to prakticky znemožňuje rušením vyhlášek, neboť jsou tzv. diskriminační. Ať totiž vymyslíte cokoliv, vždy někoho znevýhodníte. A ochrana hospodářské soutěže je v Česku nade vše i v případě hazardu.

Přesto se úzká soutěska najít dá. Našli ji v Jablonci nad Nisou a přišel s ní i zatracovaný Jiří Šolc. Průchozí totiž je nastavit pravidla určování míst a ve vyhlášce se na ně odvolat. Pravidla navržená Jiřím Šolcem by vedla k jednotkám kasin, což konvenovalo i Změně pro Liberec. Proč je odmítla, mi jasné není.

Stát, resp. jeho úřady ve snaze zachovat si regulaci hazardu jen ve svých rukou byl mimořádně rafinovaný. Vložil do zákona čertovo kopýtko spočívající v tom, že obce a města mohou na svém území hazard úplně zakázat. V důsledku toho se vede ve stovkách obcí a měst diskuze na život a na smrt, zda té možnosti využít, zda jsou lepší peníze z hazardu nebo město bez výloh polepených šťastnými hráči nad kolem rulety nebo dokonce město bez sociálně patologických jevů. Ještě štěstí, že stát neumožnil obcím a městům obdobně regulovat kouření a pití alkoholu.

Stát si tak vybírá své miliardy, z nichž městům a obcím trošku uplivne, a převádí v tichosti odpovědnost za důsledky hazardu na prakticky bezmocné obce a města. Proč nedal stát pravomoc zakázat hazard např. krajům, když sám nechce hazard zakázat? Teprve zákaz na větším území má přece z pohledu zamezení negativních jevů smysl. Nedal, protože by mohl o své miliardy přijít.

Na tuhle hru já státu neskočím. Buď dá obcím, městům nebo i krajům skutečnou pravomoc hazard regulovat, nebo ať si ji reguluje od začátku do konce sám stejně jako u alkoholu a kouření.

Liberec 7. 7. 2017

04. Pozemky pro LK- Záchranná zdr. služba LK

V podkladech chybí k rozhodování nezbytné stanovisko Libereckého kraje k předloženým variantám 1 a 2. Přijmout variantu, kterou kraj následně odmítne je mrháním času a vážnosti libereckého zastupitelstva.

Podle dostupných informací, kraj preferuje směnu (varianta 1) a prodej (varianta 2) považuje nanejvýše za krajní variantu.

Varianta finančního výboru zřejmě rozšiřuje variantu 2 o některé pozemky, ale i zde by měl být znám postoj LK.

Navrhuji rozšířit podklady o stanovisko Libereckého kraje k jednotlivým variantám.

06. MO - záměr prodeje pozemků

Ad 3 ‑ Na Výšinách. Důvody nesouhlasu spočívají v omezení přístupu ke třem garážím a do lesa. To by mělo jít ošetřit věcnými břemeny. Doporučuji záměr schválit se stanovením podmínek přístupu ke garážím a do lesa, nebo bod stáhnout a nehlasovat o něm, aby nebyl prodej zablokován do budoucna.

Ad 4 ‑ Březinova. V podkladech chybí stanovisko žadatelů k navržené ceně 640.000 Kč (varianta A), tj. k vyšší ceně, než ceně dle posudku 213.000 Kč (varianta B).

Ad 5 ‑ Březinova. V podkladech chybí stanovisko žadatelů k navržené ceně 821.000 Kč (varianta A), tj. k vyšší ceně, než ceně dle posudku 268.000 Kč (varianta B).

Navrhuji podklad rozšířit o stanovisko žadatelů.

10. Záměr bezúplatného převodu pozemků - náprava prodeje z r. 2014

Věc by se měla dát napravit opravou usnesení, neboť je zřejmé, že se jednalo o chybu. Původní usnesení totiž u operace č. 9 uvádí důsledně pozemek 909/7, který ale prokazatelně neexistuje. V podkladech je současně i mapa z katastru, kde jsou prodávané pozemky zakresleny a je mezi nimi i pozemek 990/7, který naopak v usnesení není. Je tak zřejmé, že se v usnesení i v podkladech jednalo o chybu v psaní. Napravovat takový typ chyby změnou smlouvy a darováním pozemku 990/7 se jeví jako zbytečně účelové. a neodpovídající smyslu původní operace.

Navrhuji, aby ZM vzalo na vědomí opravu usnesení jako zřejmého omylu v psaní, neboť ZM reálně schvalovalo prodej pozemku 990/7.

12. Obecně závazná vyhláška SML o podmínkách pro zahájení nebo nabízení přepravy řidičem taxislužby na území SML

Z reakcí a vysvětlení Ing. Rychetského jsem došel k závěru, že text vyhlášky je v řadě případů jiný, než jak je míněn a jistě než jak jej vykládají pracovníci odboru. To je přesně jev, který vede k neoprávněné a nekontrolovatelné kompetenci správního orgánu vůči veřejnosti. Netvrdím, že to je záměr autorů vyhlášky, ale naší kompetencí je, takovým jevům bránit, ať už jsou důvody jakékoliv.

Ke dvěma konkrétním navrženým změnám.

Implementace záměru skládat jen část zkoušky, tj. neskládat zkoušku z místopisu je v novém 5. odstavci čl. 6. Chtělo se jím říct, že ten, kdo už osvědčení má, tj. zkoušku před deseti lety složil, už nemusí dělat zkoušku z místopisu a totéž platí pro případnou opravnou zkoušku z této „prodlužovací“ zkoušky. Jenže místo toho se uložila povinnost každému, kdo už osvědčení má, se přihlásit před skončením platnosti osvědčení k nové zkoušce. A také, že každá opravná zkouška se už z místopisu skládat nemusí. Neboli text je úplně jiný, než co autor zamýšlel.

Navrhuji upravit znění čl. 6 odst. 5 takto: „Uchazeč s osvědčením platným v den konání zkoušky skládá zkoušku, a v případě neúspěchu i opravnou zkoušku, pouze z ustanovení právních předpisů upravujících taxislužbu a ochranu spotřebitele a obsluhy taxametru (čl. 5 odst. 4 písm. b).“

Podobně to platí pro implementaci zkrácení lhůty k umožnění složení opravné lhůty na 14 dnů. Za tím účelem byl změněn čl. 7 odst. 2. Ten původně říkal, že k opravné zkoušce se neúspěšný uchazeč může přihlásit v kterémkoliv následně vypsaném termínu. Z důvodové zprávy vyplývá, že se nově chce garantovat, aby město vždy vypsalo termín do 14 dnů od konání každé zkoušky, v níž někdo neuspěl, neboli měla se uložit povinnost městu. Namísto toho se ale říká, že se neúspěšný uchazeč může přihlásit, již k ne jakékoliv následně vypsané zkoušce, nýbrž ke zkoušce, která se bude konat do 14 dnů. Co když se k té zkoušce nepřihlásí? A co když takový termín město nevypíše, když je k tomu nové znění nezavazuje? To zřejmě budou rozhodovat pracovníci odboru podle své správní úvahy. Jenže to je přímo v rozporu s důvodovou zprávou.

Navrhuji upravit znění čl. 7 odst. 2 takto: „Odbor dopravy vypíše termín k vykonání opravné zkoušky tak, aby se konala do 14 dnů od konání zkoušky, při které některý z řidičů taxislužby neuspěl. K této zkoušce se mohou přihlásit jen tito neúspěšní řidiči taxislužby.“

Květnovému ZM jsem předkládal další návrhy k odstranění nedostatků ve vyhlášce. Ty nyní nepředkládám.

Případný pozitivní dopad vyhlášky pro provoz taxislužby v Liberci nevyváží negativní dopady: administrativní náročnost, korupční riziko, špatná postižitelnost řidičů taxislužby z jiných měst. Proto navrhuji vyhlášku s účinností k 23. 6. 2016 zrušit.

Nebude-li tento návrh přijat, navrhuji přijmout dvě výše uvedené úpravy vyhlášky.

13. Závěrečný účet statutárního města Liberec za rok 2015 a účetní závěrka statutárního města Liberec za rok 2015

Proč je důvodová zpráva k usnesení součástí Závěrečného účtu 2015 (dokonce i v jeho obsahu), tj. dokumentu, který má být odsouhlasen? V dodatečně dodané důvodové zprávě postrádám vypořádání se s nedostatky, na které upozornil auditor.

Ukládací část usnesení je neurčitá. Rozpočtová opatření by se měla popsat přesněji. V 160stránkovém textu se nedají prakticky dohledat.

Navrhuji doplnit ukládací ustanovení, které zajistí nápravu nedostatků uvedených v auditorské zprávě:

-       zajistit správné rozlišování nákladů výnosů na hlavní a hospodářskou činnost;

-       zajistit správné sestavení přehledu o peněžních tocích, které zejména odstraní nedostatky elektronicky zpracovaného výstupu;

-       vytvořit rezervy na rizika ze soudních a obdobných sporů;

-       zajistit organizační a účetní postupy za účelem správného časového rozlišení nákladů a výnosů, resp. aktiv a pasiv;

-       podat ZML informaci o splnění výše uvedených úkolů.

15. Návrh rozpočtového opatření č. 3C) statutárního města Liberec na rok 2016

Sporné nebo zajímavé položky:

Narovnání s RTM                                                                                                   180.000 Kč

Smlouva s ČT na propagaci (oč se jedná?)                                                               95.000 Kč

Webová aplikace obsazenosti parkovacích míst (je to opravdu priorita?)           1.000.000 Kč

Plavecký bazén PD pro územní řízení (už se snad něco schválilo?)                    2.900.000 Kč

Žádám o ústní komentář (vysvětlení) předkladatele k uvedeným položkám.

17. OZV SML o místním poplatku za užívání veřejného prostranství

Navrhuji čl. 7 odst. 6 za dvojtečkou změnit na „zóna A, B, C  25 000,- Kč/rok za jedno stání.

Důvod. „Nouze“ neboli potřeba regulace parkovacích míst nezávisí na vymezení zón A, B, C, neboť na sídlištích je mnohdy „nouze“ větší než v centru. Zaplacením poplatku se v daném případě prakticky trvale veřejný prostor „privatizuje“, tj. nechává se k užívání výhradně jedné privátní osobě na úkor společného užívání veřejností. Tím se reálně „pronajatý“ prostor stává neveřejným. V případě ostatních typů poplatků se jedná buď jen o přechodné používání veřejného prostranství na časově omezenou dobu, nebo užívání je v nějaké formě veřejného zájmu, takže je charakter veřejného prostranství zachován.

18. Přehled o použití prostředků fondu rozvoje v roce 2015 a změna statutu fondu rozvoje

Zůstatky fondů jsou prakticky ve stejné výši, v jaké byly vytvořeny. Tím se v nich blokují peníze, které měly být v roce 2015 vynaloženy na investice a opravy. Tím se potvrzuje, že fond je nadbytečným článkem hospodaření města v oblasti správy městského majetku. Správní rada se sešla jen jednou, aniž by přijala nějaké usnesení.

Navrhuji fond rozvoje zrušit nebo jeho zdroje omezit výhradně na odvody odpisů městských PO.

19. Návrh na úpravu Pravidel pro poskytování dotací z Fondu kultury a cestovního ruchu a vyhlášení 2. kola 2016 programu 5.2 dílčího Fondu kultury a cestovního ruchu

K pravidlům. Princip, kdy počet bodů určuje procentní podíl z žádané dotace, je velmi nestandardní a systémově vadný, a to zejména v kombinaci se 70bodovou hranicí pro přidělení dotace. Bodové hodnocení má dvě možná použití, a to:

-       ke stanovení minimální bodové hranice, pod níž se dotace nikdy neposkytne;

-       ke stanovení minimální bodové hranice, pod níž se dotace neposkytne při nedostatku peněz.

V úvahu připadá i kombinace obou způsobů. Při nedostatku peněz lze použít i metodu krácení poměrně podle výše žádané dotace.

Navržený způsob je navíc nespravedlivý, protože jeden bod u vyšší dotace má větší hodnotu v Kč než u nižší dotace.

Za nepraktické, byť možné, považuji implementovat konkrétní 70bodovou hranici do Pravidel. Praktičtější je vyhlásit tuto hranici v programu.

Kritérium 1 je stále stejně nepřípustné, neboť trestá za jeden delikt dvakrát.

Kritéria hodnocení 3, 4 a 5 jsou stále stejně subjektivní a ve spojení s návrhem výpočtu výše dotace až korupčně riziková (hodnotitel si dokonce může vymýšlet vlastní subkritéria, což je právo skutečně nevídané).

Otázkou je, proč se pravidla mění jen u kulturních programů.

Navrhuji tento bod neprojednávat a zpracovat návrh změny v poskytování dotací komplexně pro všechny programy a na základě projednání, kterého se zúčastní zástupci všech klubů.

20. Vyhlášení programu 6.2 dílčího Sportovního fondu pro 2. kolo roku 2016

Maximální výše dotace, případně pravidla stanovení její výše je zákonnou náležitostí programu. V návrhu je opět odvolávka na rozhodnutí správní rady. To již mělo být učiněno a částka nebo pravidla zde měly být uvedeny.

Navrhuji stanovit konkrétní částku max. výše dotace.

21. Schválení návrhu správní rady na přidělení dotací z dílčího fondu Ekofondu Dotačního fondu SML

Materiál v namítané části nebyl upraven. Důvody trvají.

Navrhuji hlasovat zvlášť (hlasování o jednotlivých bodech umožňuje čl. VII odst. 2 jednacího řádu) o žádostech:

Program Ekologie. Žádost č. 11 a přidělit dotaci v plné výši. Rozdíl 2.970 Kč čerpat z programu Veřejná zeleň.

Jedním z uspokojených žadatelů je žadatel č. 24 Čmelák – Společnost přátel přírody, kde jsou statutárními orgány nebo jejich členy K. Hrbková a J. Korytář. Ti jsou ale současně náměstci primátora, z nichž J. Korytář je statutárním náměstkem a K. Hrbková má dotační programy z Ekofondu ve své gesci. Bez speciálního ošetření tohoto intenzivního střetu zájmů je problematické dotaci poskytnout. Navrhuji žadateli č. 24 dotaci za daných okolností neposkytnout.

Program Veřejná zeleň. Žádostem č. 16 (59,5 bodů v pořadí 4.-5.) a 20 (74 bodů v pořadí 3.) přidělit dotaci v plné výši.

25. SUMF zadání, Plán projektu a Řídicí skupina

Usnesení je nesrozumitelné. Neumím vyčíst, co se vlastně schvaluje. Zadání projektu nebo body 1 až 7 nebo obojí?

26. Úprava názvu pozic a organizačního zajištění MA21

V usnesení se schvaluje za prvé…, ale za druhé a další tam chybí.

41. Žádost o prominutí pohledávky p. Úlehly

Zahrnuje promíjené příslušenství také exekuční náklady, které SML v minulosti uhradilo? Pokud ano, potom by jejich výše měla být zastupitelstvu sdělena.

Zpracoval Michal Hron dne 20. 6. 2016

Na včerejším (2.7.2015) pokračování přerušeného červnového zastupitelstva předvedla koalice Zpl-Ano v přímém přenosu, že není schopna sebemenšího kompromisu. Díky absenci svých zastupitelů měla totiž méně než potřebných 20 hlasů, a než by přistoupila na Starosty navrhované rozumné kompromisy, tak své návrhy raději tzv. „stáhla“. Do hry je pak vrátí, až bude mít dost hlasů, neboli až bude moci zase silou a bez ohledu na názor opozice a jejich voličů prosadit svou. To je demokratická kultura v pojetí koalice Zpl‑Ano v Liberci. Číst dále

Koalice se plete, když tvrdí, že opozice nenavrhla do komisí rady města své kandidáty z principiálního důvodu, totiž že nesouhlasí s odborným zaměřením komisí nebo že opoziční strany chtějí do komisí jmenovat politiky na úkor odborníků z řad veřejnosti. V tom ten problém nespočívá a nikdy nespočíval a koalice nasazuje opozici zbytečně a neférově psí hlavu. Číst dále

Jan Korytář zase prokázal, že je politickým mistrem rozkolů. Po rozbití Strany Zelených na Liberecku či rozpadu liberecké koalice před čtyřmi lety se mu podařilo rozvrátit zastupitelský klub své vlastní volební strany Změna pro Liberecký kraj. Jeho poslední snažení zřejmě vyústí k založení nového klubu v krajském zastupitelstvu. Nastane tak opravdu „transparentní“ a pro voliče velmi „přehledná“ situace. Jedna volební strana totiž bude mít dva zastupitelské kluby, přičemž jeden bude nadále plnit koaliční smlouvu a druhý ji prý plnit přestane. Číst dále

Září 2018
Po Út St Čt So Ne
« Srp    
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930